Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spolupráce Chorvatska a Srbska s ICTY od roku 2000: srovnání politického, společenského a právního kontextu
Eliášová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá spoluprácí Chorvatska a Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro země bývalé Jugoslávie (ICTY). Pomocí komparace spolupráce těchto dvou zemí odhaluje příčiny toho, proč Chorvatsko dosáhlo uspokojivé spolupráce o šest let dříve než Srbsko. Protože studie vychází z předpokladu, že příčiny lze najít zejména ve vnitropolitických záležitostech, analyzuje politický, společenský i legislativní vývoj spjatý se spoluprácí s tribunálem v obou zemích. Jelikož ale spolupráce do velké míry závisela na vnějších aktérech zejména EU, je zde často analyzována i její role. Práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly, z nichž každá obsahuje tři podkapitoly - politickou, společenskou a právní. Analýza se soustředí na období po roce 2000, kdy došlo k významné demokratizační politické změně v obou zemích. V případě Chorvatska končí v roce 2005, kdy byl předán jejich poslední obžalovaný, což se v případě Srbska stalo až v roce 2011, tudíž analýza Srbska sahá až do tohoto roku. Práce dochází k závěru, že v politické rovině byl významným přelomem rok 2003, kdy se v Chorvatsku konsolidovala situace a politická scéna se spojila v podpoře spolupráce s ICTY. Nic podobného se v Srbsku neudálo a většina stran byla minimálně do roku 2008 proti spolupráci. Veřejné mínění zřejmě nemělo...
Spolupráce Chorvatska a Srbska s ICTY od roku 2000: srovnání politického, společenského a právního kontextu
Eliášová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá spoluprácí Chorvatska a Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro země bývalé Jugoslávie (ICTY). Pomocí komparace spolupráce těchto dvou zemí odhaluje příčiny toho, proč Chorvatsko dosáhlo uspokojivé spolupráce o šest let dříve než Srbsko. Protože studie vychází z předpokladu, že příčiny lze najít zejména ve vnitropolitických záležitostech, analyzuje politický, společenský i legislativní vývoj spjatý se spoluprácí s tribunálem v obou zemích. Jelikož ale spolupráce do velké míry závisela na vnějších aktérech zejména EU, je zde často analyzována i její role. Práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly, z nichž každá obsahuje tři podkapitoly - politickou, společenskou a právní. Analýza se soustředí na období po roce 2000, kdy došlo k významné demokratizační politické změně v obou zemích. V případě Chorvatska končí v roce 2005, kdy byl předán jejich poslední obžalovaný, což se v případě Srbska stalo až v roce 2011, tudíž analýza Srbska sahá až do tohoto roku. Práce dochází k závěru, že v politické rovině byl významným přelomem rok 2003, kdy se v Chorvatsku konsolidovala situace a politická scéna se spojila v podpoře spolupráce s ICTY. Nic podobného se v Srbsku neudálo a většina stran byla minimálně do roku 2008 proti spolupráci. Veřejné mínění zřejmě nemělo...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.